"Mísí se v nás hodně emocí. Byl to skvělý zápas, předvedly jsme skvělý výkon, nemáme se za co stydět. Jen je škoda, že to nedopadlo vítězně," litovala Plosová těsného výsledku, který znamená konec snu o finále.

Proti Američankám, které byly považovány za jasné favoritky, však české lvice držely krok a dlouho vedly. "Byl to asi nejvyrovnanější zápas, co jsme s nimi kdy odehrály, takže i svůj výkon bych zařadila mezi nejlepší, co jsem kdy předvedla," hodnotila Plosová.

Právě ona se postarala o moment, který zvedl diváky v aréně ze sedadel. "Můj gól? Parádní zážitek, jen škoda, že to nevyšlo do konce. Klára Hymlárová skvěle napadala, dobře mi přihrála a já to jen hodila na bránu - byl to trochu náhoďáček, nic výstavního. Ani nevím, jak se to tam dostalo, jen jsem slyšela lidi řvát," usmívala se před novináři.

Přestože Češky nakonec z ledu odcházely poražené, rozhodně nebyly zlomené. "Moc nás to mrzí, ale musíme to hodit za hlavu. Chceme medaili, nic jiného než zapomenout na smutek, nám nezbývá." O silných emocích v kabině po zápase se Plosová zmiňuje otevřeně. "Bylo tam dost emocí. Smutek, ale i pozitivní emoce. Věděly jsme, že jsme tam nechaly všechno."

Velkou vzpruhou pro tým je i fakt, že mají více času na regeneraci než jejich soupeřky ve vyrovnaném boji o bronz. "To může být výhoda. Musíme toho využít, protože rozhodují maličkosti."

Velkou pochvalu si zasloužila brankářka Klára Peslarová, která předvedla řadu klíčových zákroků. "Kakyna je skvělá gólmanka. Držela nás, jsme rády, že ji máme."

Ačkoliv české hráčky tlačily až do poslední sekundy, další branka už nepřišla. "Tlačily jsme do poslední chvilky, věřily jsme si. Šance jsem sice měla, ale na to se nehraje," uzavřela Plosová. V neděli čeká český tým bitva o bronz, kde bude chtít navázat na loňský historický úspěch. Touha zůstává stejná - s medailí na krku zakončit domácí šampionát.