„Samozřejmě by bylo lepší, kdybychom finálovou sérii vyhráli. Zároveň to ale není vůbec špatné, máme druhé místo. Chtěl bych poděkovat celému týmu, všichni jsme do toho dali srdce, ale bohužel to nestačilo,“ říkal kapitán brněnského celku Tobias Bartes, jehož tým ve finálové sérii nezískal ani jeden bod. „Dva zápasy u nich jsme prohráli spíš svými vlastními chybami. Je to sice špičkový tým, ale myslím si, že byli hratelní,“ přemítal.

Vlastně celá série přinesla velmi podobné výsledky – 5:3, 5:2 a 5:2 –, ale po rozdílném průběhu. Na ledě Salcburku vyšel brněnským mladíkům start do obou utkání, v tom prvním vedli dokonce o dva góly. Domácí favorit však skóre vždy otočil. Třetí bitvu v aréně na jihu Moravy naopak zahájil Red Bull třemi brankami do úvodní sirény.

„Oba dva domácí zápasy byly podobné a bojovnými výkony jsme uhráli dva body. Ve třetím utkání jsme podle mě předvedli nejlepší výkon v sérii. Šli jsme do vedení, což nám pomohlo, a víceméně jsme potom zápas kontrolovali,“ oceňoval trenér vítězů Radek Křestan.

Česko-německý kouč působí v Salcburku třetím rokem a nyní slaví největší úspěch. „Je to krásný pocit, ale hlavně pro kluky, kteří celý rok tvrdě pracovali a utvořili neskutečný tým, který držel pokupě. Jsem rád za ně, že to dopadlo tak, jak to dopadlo,“ těšilo ho. Na titul prý od začátku sezony nemyslel. „Ve východní skupině byly Pardubice taky celou sezonu nahoře a play-off je tak specifické, speciálně když se hraje na dva vítězné zápasy, že se může stát cokoli,“ upozorňoval.

Finálové soupeře spojoval vyjma úplně posledního utkání fakt, že na svém ledě byli v play-off stoprocentní. Salcburk tam otočil sérii s plzeňskou Škodovkou a Kometa dokonce dvě série – jak s Třincem, tak s Vítkovicemi. To bezpochyby vypovídá o velké morální síle, která v týmu dřímala.

„Podle mě jsme to zvládli hlavně díky tomu, že doma hrajeme podstatně lépe. Nezalekli jsme se toho, chtěli jsme vyhrát a postoupit. Je to možná i trochu o hlavě, že se doma cítíme lépe a máme takovou tu jistotu. Často nás přijdou podpořit třeba i rodiče nebo fanoušci a je to pro nás lepší,“ uvažoval kapitán Bartes.

Současný ročník Komety slavil republikové prvenství před rokem v Lize starších žáků. Podle trenéra Romana Meluzína v něm přitom nejsou žádné velké hvězdy. „Neměli jsme tady nějakého úplně topového útočníka, ale sázeli jsme na soudržnost těch tří nebo čtyř pětek. Kluci pracovali parádně celou sezonu. Bylo to po ně náročné, navíc ti lepší měli ještě akce VTM, takže absolvovali hodně zápasů a cestování, stejně jako tréninků,“ věděl.

Jeho svěřence trochu mrzelo, že ve vyřazovacích bojích shodou okolností nepoměřili síly se žádným špičkovým celkem z české poloviny. „Chtěl jsem narazit na Pardubice, když jsme to s nimi měli v sezoně takové zajímavé a hodně nahoru dolů. Překvapilo nás, že se nedostaly dál. Čekali jsme, že budou třeba s námi ve finále, ale Hradec je prostě porazil,“ říkal Tobias Bartes.

Právě po vyřazení Dynama zůstal v pavouku play-off jako nejvýše nasazený tým Salcburk a svou kvalitu nakonec potvrdil. „Já si myslím, že nerozhodl talent. Naši kluci jsou talentovaní, ale dělají i špinavou práci, bez které dneska nejde hokej hrát. Za to byli odměněni. Letos jsme měli výbornou partu kluků, kteří hráli jeden pro druhého,“ pochvaloval si Radek Křestan.

Stejnou soudržnost ovšem cítil i Bartes. „Máme kvalitní tým opravdu od prvního do posledního. Zároveň máme i výborné gólmany, kteří nás drží v každém zápase. Myslím, že v týmu byla opravdu velká síla. Hlavním kouzlem mužstva za mě byla dobrá kamarádská nálada a to, že jsme si vždycky navzájem pomáhali,“ dodal kapitán brněnských mladíků.

Foto: Roman Kantor, hc-kometa.cz