29.06.2020 | Tisková zpráva

Vyjádření k některým názorům, týkajícím se zdravé výživy sportovců

Vzhledem k dotazům rodičů a kritickým připomínkám odborníků požádala trenérská komise ČSLH MUDr. Marii Skalskou z Centra sportovní medicíny o vyjádření k názorům na stravování mladých sportovců, které prezentoval v audionahrávce trenér dorostu VSK Technika Hokej Brno Martin Stloukal.

Výhrady odborníků směřovaly zejména k těm pasážím jeho vystoupení, které se týkají přehlížení projevů bolesti, doporučeného dávkování vitamínu C, dělené stravy nebo vyloučení některých potravin z jídelníčku. „Bolest, zejména chronická, může i v dorosteneckém věku signalizovat závažnější poškození kosterně svalového aparátu a ignorování jejích příznaků může vést až k předčasnému ukončení kariéry,“ uvedla MUDr. Marie Skalská. „Riziková přitom může být jak nadměrná zátěž bez odpovídající regenerace, tak skokové navýšení zátěže.“ Jako příklad dopadů nadměrné zátěže zmínila Osgood-Schlatterovu nemoc, aseptickou nekrózu úponu čtyřhlavého stehenního svalu na přední části kolenní kosti, která je typická pro sportovce mezi deseti až patnácti lety a jejímž charakteristickým projevem je bolest kolene. Nadměrná či skokově navýšená zátěž významně zvyšuje i riziko únavových zlomenin, k nimž dochází nejčastěji na lýtkové či stehenní kosti nebo na kůstkách zánártních.

Další výhrady se vztahovaly k doporučení, aby mladí sportovci požívali na lačno zvýšené dávky vitamínu C. „V takovém případě,“ varovala MUDr. Marie Skalská, „hrozí podráždění žaludku a vznik žaludečních potíží.“ Doporučená denní dávka vitamínu C pro jedince ve věku 14–18 let je 75 mg, přičemž při pestrém jídelníčku s dostatkem ovoce a zeleniny je pokryta z přirozených zdrojů. Při dávce kolem 1 g se pravděpodobně vstřebá pouze 50 % přijatého vitamínu a zbytek se vyloučí s močí. „U hokejistů, kteří sportují v uzavřených prostorách, bych uvažovala spíše o doplnění vitamínu D a omega-3 mastných kyselin, případně zinku,“ dodala MUDr. Skalská.

„Dělená strava nemá v tomto případě fyziologické opodstatnění,“ vyjádřila se k jinému doporučení MUDr. Marie Skalská. „Naopak, u mladých sportovců je žádoucí, aby jídlo zahrnovalo jak sacharidy obsažené v přílohách, tak bílkovinu v mase, mléku, mléčných výrobcích a rostlinných potravinách.“ Bílkoviny je třeba vynechat pouze během sportovního výkonu, kdy by trávení bylo příliš náročné a kdy je třeba doplňovat zejména sacharidy. Pokud bude k obědu či večeři maso bez přílohy, hráči bude chybět zdroj pro tvorbu svalového glykogenu, který se tvoří ze sacharidů a důsledkem budou únava a zhoršená regenerace, stejně jako opožděné reakce. Při zachování stejného energetického příjmu navíc ke snížení hmotnosti pouhým oddělením potravin nedojde. Chceme-li, aby hráč zredukoval hmotnost, je nejlepší snížit celkový energetický příjem a upravit rozložení makroživin.

MUDr. Marie Skalská nesouhlasí ani s úplným vyřazením některých potravin – jako brambor, libového vepřového masa nebo polévek – z jídelníčku. „Brambory jsou zdrojem sacharidů a jsou-li krátce skladované, slouží i jako zdroj vitamínu C, nevidím proto důvod, proč je vynechávat“ uvedla mimo jiné. „A při intenzivní tréninkové přípravě bych do jídelníčku rozhodně zařazovala také polévky. Zejména vývary jsou skvělou výživou pro střevní mikrobiota.“ Podpořila naopak důraz na využití tvarohu, který je vynikajícím zdrojem bílkovin a je-li konzumován večer po zátěži, podporuje tvorbu a reparaci svalové tkáně. Do předtréninkových svačin navrhla doplnit jogurty, cereálie s mlékem, pečivo s tvarohovou pomazánkou, ovoce a ovocná smoothie nebo těstovinové saláty, přičemž jako základ pitného režimu doporučila neperlivou vodu, protože sycené vody mohou maskovat pocit žízně. V případě nápoje Cola-Zero zdůraznila, že neobsahuje cukr a nemůže tedy fungovat jako zdroj „rychlé energie“, kvůli přítomnosti fosfátů však může při častém požívání vést až k narušení kvality kostní hmoty.

MUDr. Marie Skalská vystudovala lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Pracovala na klinice kardiologie IKEM a v Institutu sportovní medicíny, v současné době se v Centru sportovní medicíny věnuje preventivní medicíně, fyziologii zátěže a problematice výživy. Centrum sportovní medicíny spolupracuje mimo jiné s olympijskou vítězkou, snowboardistkou Evou Samkovou, olympijským medailistou a trojnásobným mistrem světa, kajakářem Josefem Dostálem nebo s beachvolejbalistkami Markétou Slukovou a Barborou Hermannovou.

Na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy přednáší MUDr. Marie Skalská interní medicínu, problematiku výživy a aktivního životní stylu. S Českým hokejem spolupracuje na seriálu videí, věnovaných výživě mladých sportovců v rámci projektu „Pojď hrát hokej“ a na seminářích „Role rodičů ve výchově sportovce“ pro rodiče a trenéry mladých hokejistů.