Hra brankáře holí

Zastavení kotouče

Zastavení kotouče za brankou není tak jednoduchá činnost jak se může zdát. Nemusí to být ale ani tak těžké za předpokladu, že brankář ovládá správný postup. Vybruslení za branku a zastavení kotouče je herní situace, která musí být dobře nacvičená a zkoordinovaná s hrou spoluhráčů. Zvládnutí této taktické varianty ulehčí obrannou činnost vlastního družstva. V herní situaci, kdy je kotouč rozehraný podél mantinelu, brankář kotouč zastavuje vybruslením za branku.

Hlavní zásady při zastavování kotouče brankářem:

Za branku vybruslí tak, že noha stojící u tyčky je noha skluzová, která se vytočí do směru pohybu a druhá noha je noha odrazová. Odraz se provádí nejčastěji dvěma tempy za brankou, zastavuje na jedné noze a to vždy na té, která je blíž k mantinelu. Z brzdící nohy je brankář vždy připraven ihned se odrazit pro zpětný pohyb do branky.

Brankář vždy vybrusluje za branku na té straně, na které byl nastřelený kotouč, do branky se vrací tou samou stranou. Hokejku drží jako v základním postoji a vysouvá ji směrem k mantinelu, přičemž špičkou hole zastavuje kotouč a nechává ho stát několik centimetrů od mantinelu, aby si ho mohl bez problému vzít spoluhráč.

V případě vybruslení na stranu, kde drží brankář hokejku, musí hokejku při zastavení kotouče přetočit na bekendovou stranu v případě, že brankář vidí, že soupeřův útočník je rychlejší jak vlastní spoluhráč musí brankář kotouč bez dlouhého váhaní rozehrát. Při vybruslení za branku se brankář nikdy neotáčí zády do hry ani zády ke kotouči.

Když se brankář rozhodne zastavit kotouč za brankou, musí být přesvědčený o tom, že se ke kotouči dostane jako první a musí být též připravený na několik různých herních situací. Jde i o to, aby byl v případě potřeby vždy připravený ihned zabrzdit a vrátit se co nejdříve zpátky do branky. Tato situace může vzniknout, když se kotouč na nerovnosti mantinelu odrazí zpět do hřiště.

Další možná situace může nastat při přeskočení kotouče nad brankářskou hokejkou v okamžiku jeho zastavování, proto je nutné zastavování kotouče u mantinelu zajišťovat betonem nebo tělem.

Rozehrání kotouče

Přihrávka hokejkou u brankáře využívá plynulého přechodu od chycení kotouče, jeho položení na led a rozehrání kotouče.

Rozlišujeme

  • přihrávka brankáře jednou rukou
  • přihrávka brankáře obouruč
  • je důležité, aby brankář ovládal všechny způsoby možných rozehrávek, jak jednoruč tak obouruč

Přihrávka jednou rukou

Brankář pevně sevře hokejku a dlaň vytáčí do směru přihrávky. Tento způsob přihrávky se používá na malé vzdálenosti a v časové tísni při rozehrávce po úspěšném zásahu brankář kryje rozehrávající kotouč svým tělem.

Přihrávka obouruč

  • brankář, který drží hokejku v pravé ruce vysouvá ruku na konec hokejky a volnou rukou lapačkou uchopí hokejku za střed
  • platí zásada, že volná ruka musí být vždy rukou spodní
  • u brankáře, který drží hokejku v levé ruce je postup obrácený
  • při rozehrávce po úspěšném zásahu brankář kryje rozehrávající kotouč svým tělem

Chyby při rozehrávání

Přehazování hole – v případě, kdy levák rozehrává na stranu praváka (nebo pravák rozehrává na stranu leváka) je to velká ztráta času, soupeř se dostává do blízkosti brankáře a přihrávka je již nebezpečná.

Vypíchnutí kotouče

Pro zákrok spojený s vypichováním kotouče může brankář využít způsob vypíchnutí kotouče bez pádu a způsob vypíchnutí puku s pádem. Používání hokejky je důležité i v situaci, kdy soupeřův hráč přijíždí před branku ze strany. V takovém případě může brankář hokejkou soupeřovi puk vypíchnout. Pro brankáře je důležité, aby odhadl svoji úspěšnost při tomto zákroku, protože v opačném případě je jeho spodní část branky úplně odkrytá.

Vypichování kotouče je pro brankáře obtížný zákrok a vyžaduje od něho schopnost odhadnout, jakým způsobem hráč vedoucí kotouč hodlá postupovat. Důležité je, aby brankář při vypichování kotouče soupeři, který se snaží proniknout ze strany před branku, vybruslil na úroveň brankoviště a v okamžiku, kdy se útočník podívá na kotouč dynamickým výpadem směrem dopředu, vyrazil proti soupeřovi a vypíchnul mu kotouč.

Vypíchnutí kotouče používá brankář za účelem překažení přihrávky při herních situacích v před brankovém prostoru a při přihrávaní z prostoru za brankou. Je důležité, aby předčasně nereagoval a tím neodkryl prostor mezi bruslemi a současně správným předvídáním situace mohl zasáhnout kotouč holí. Při přihrávce zpoza branky je úkolem brankáře zamezit přihrávce okolo brankové tyče, a proto je nutné uzavření prostoru mezi brankářovou nohou, eventuelně tyčí, a jeho vysunutou hokejkou.

Hlavní zásady při vypíchnutím kotouče brankářem:

  • nenechat proniknout hráče s kotoučem přes rozšířený prostor brankoviště – ovládá-li brankář dobře hůl, je její dosah až 3m a brankář razantním zákrokem může pronikájícímu hráči kotouč odebrat, nebo vytlačit dál od branky
  • při přihrávce od zadního hrazení před branku musí brankář mít vykrytý prostor mezi vlastní bruslí postavenou u tyčky a patkou hokejky
  • celý rozšířený prostor brankoviště musí brankář ovládat jednak pohybem,ale hlavně holí při situacích,ve kterých přihrávka,nebo hráč směřují přes brankoviště

Autor: Jaroslav Landsman