„Řekl bych, že i nejlepší týmy mají někdy svoje výpadky. Když se to jednou za delší čas stane, je to asi normální. Hlavní je nedělat si z toho hlavu a pokračovat dál, což si myslím, že se nám podařilo. Nějak extra jsme to nerozebírali a týden nato jsme oba zápasy vyhráli,“ vrací se Matyáš Čančík k velkému debaklu, který se zrodil ještě koncem srpna a který se v repríze posledního finále v žádném případě neočekával.

Od té doby však Bílí Tygři našli už jenom dva další přemožitele, takže Čančíkova slova se potvrdila. „Měli jsme v plánu útočit na nejvyšší příčky, a řekl bych, že se zápas od zápasu zlepšujeme. Doufám, že naše forma bude dál stoupat. Pořád máme nějaké nedostatky, nejvíc asi v defenzivní hře, ale teď už jsme schopni vyhrávat zápasy na míň vstřelených gólů a to je důležité. Jestli to bude pokračovat, jenom dobře,“ pokračuje Čančík.

Ideálním příkladem budiž vítězství 2:1 z minulého týdne právě nad Energií. Libereckým mladíkům vyšla odveta dokonale a potvrdili nesrovnatelně zlepšenou práci v obraně. „Šli jsme do zápasu s tím, že nechceme hrát hurá hokej a že to snad nebude žádná přestřelka. Řekl bych, že se nám to docela podařilo,“ kvituje kapitán.

Severočechům patří v tabulce skupiny A třetí místo. Zásadní pro ně je, že elitní pětice je od té druhé výrazně bodově odskočená a míří tak za postupem do vyšší nadstavby. „Určitě jsou ve skupině nějaké slabší týmy, ale my jdeme naplno do každého zápasu,“ burcuje Čančík a dodává, že je brzo řešit tabulku. „Třeba s pátým postupovým místem bychom nebyli úplně spokojení, chceme bojovat o ty nejvyšší příčky. Je to ale lepší než hrát každý zápas o postup a stresovat se, že vlastně nemusíme udělat play-off,“ říká souhlasně.

Liberecký dorost má velmi talentovaný tým, na tom se nic nemění po minulé sezoně, kdy si došel pro stříbrné medaile. „Minulý rok se to sešlo skvěle. Starší kluci byli super a dotáhli jsme to daleko. Máme v týmu ambiciózní náladu a přejeme si útočit na co největší úspěch,“ ujišťuje Čančík.

Roli nového lídra převzal velmi povedeným způsobem. Vždyť v kanadském bodování celé extraligy mu patří druhé místo za sparťanem Patrikem Poláčkem, v deseti utkáních nasbíral skvělých 12 gólů a 15 asistencí. „Jsem rád, že to tam padá, ale snažím se to úplně neřešit. Spíš hledím na tým,“ reaguje s tím, že nemá žádnou stabilní formaci. „Střídáme to, máme tam posuny do juniorky. Asi je to dobře, aby třeba mladší kluci šli k nám do lajny. Zatím to podle mě vychází,“ hlásí.

Čančík si před startem sezony vysloužil i nominace do reprezentační sedmnáctky, s níž se představil na akcích ve Švýcarsku i v Americe. To ale není všechno, na dres dokonce dostal kapitánské céčko! V minulém ročníku si přitom zahrál pouze na únorovém turnaji, proto ho o prázdninách volba trenérů překvapila.

„Řekl bych, že jsem za poslední rok udělal velký posun. Céčko jsem ale upřímně nečekal a hrozně si toho vážím. Byla to čest. Je to větší role, takže se člověk musí vypořádat i s nějakým tlakem,“ popisuje. „Teď mám céčko v Liberci a líbí se mi vést tým. Je to pěkné, snad ten tým někam dovedu,“ přeje si šikovný útočník.

Mezi jeho nejbližší cíle patří objevit se v nominaci na World Hockey Challenge v Kanadě. „Kdyby to vyšlo, bylo by to pěkné. Chtěl bych tam udělat co nejlepší výsledek,“ ujišťuje. A čím by trenéra Marka Melenovského ve hře nejradši zaujal? „Beru se jaho hodně agresivní hráč. Hraju takovým tvrdším stylem, snažím se být užitečný na forčeku a dávat třeba i špinavější góly,“ uzavírá.

Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz